Hudba: Per Håkan Gessle, Mats Persson
Text: Alena Bělohoubková
Rozplývá se noc, první úsvit vítám.
Den procitá poslední z hvězd zhasíná.
Noc probdělá mi tebe připomíná,
vidím obraz Tvůj.
Nutím se vstát a rádio si pouštím,
a vůně silné kávy smysly rozjitří.
Už nebaví mne nic bez cíle sem a tam bloudím,
a jsem zoufalý.
A tak rozjímám, jak den pryč odplouvá.
Jsem pošetilou, v tichu ztracenou,
bouřkou citů nesplněných snů.
Jen tak rozjímám.
A hluchý tón
na záznamníku prázdném
nevím co říct
letmý polibek posílám
o pomoc prosím
je zde někdo, kdo říká věř si
ze snu mne probudí.
A tak rozjímám, co nás dva spoutává?
Hrou pošetilou s touhou zbytečnou
s bouřkou citů a hazardních dnů.
Ze snu procitám, zář slunce spoutává
pak líp usínám pokoru v duši mám
kdy už mi jen zašeptáš: "Prázdnou náruč mám."
Nejbližši říkají mi: "Vzdej lásku svou."
Čas milosrdný je, tak poděkuj.
Nekonečná hra lásky
bránu přání otevírá.
A tak rozjímám, co nás dva spoutává?
Hrou pošetilou s touhou zbytečnou
s bouřkou citů a hazardních dnů.
Ze snu procitám, zář slunce spoutává
pak líp usínám pokoru v duši mám
kdy už mi jen zašeptáš: "Prázdnou náruč mám."
Žádné komentáře:
Okomentovat